ZKUŠENOSTI: Do Amsterdamu a zase zpátky na elektřinu

redakce - 14 Duben 2020

Jak vypadá cesta v elektromobilech Mercedes-Benz EQC a Hyundai Kona Electric z Prahy do Amsterdamu? Jde to, ale...Cesta elektromobilů Mercedes-Benz EQC a Hyundai Kona Electric z Česka do Amsterdamu a zase zpátky

Cesta elektromobilů Mercedes-Benz EQC a Hyundai Kona Electric z Česka do Amsterdamu a zase zpátky
foto: E.ON

autor: David Vobořil

Nic se nevyrovná zkušenosti na vlastní kůži. A tak jsme si řekli, že je na čase zjistit, jaké to je jezdit po Evropě na delších cestách v elektromobilu. Začátkem tohoto roku nás čekala služební cesta do nizozemského Almere poblíž Amsterdamu.

A než letět letadlem, tak jsme se v našem oddělení Mobility Services společnosti E.ON rozhodli, že vyzkoušíme jízdu elektroauty. A to hned dvěma najednou. Tenhle nápad se ujal rychle.

Ve své práci se sice podílíme na výstavbě infrastruktury v Česku, ale k podobným zkušenostem z praktického provozu se zase tak často nedostaneme a je něco jiného jezdit po městě kolem kanceláře a vydat se do tisíc kilometrů vzdáleného místa.

Půjčili jsme si Mercedes-Benz EQC a Hyundai Kona Electric a po dvou v každém autě vyrazili na cestu. Dopředu avizujeme, že jsme nechtěli srovnávat auta v ostrém provozu. Jen jsme využili nabídky našich partnerů. Cílem bylo, abychom si udělali vlastní obrázek na dálkové cesty po západní Evropě v elektrickém voze. Chtěli jsme zkrátka zjistit, zda má tahle varianta cestování smysl.

Problémy hned na startu

Samotná cesta začala v 10 hodin dopoledne u naší stanice v Praze u obchodního domu Globus Zličín. Jeli jsme ve dvou posádkách a zhruba v půli cesty jsme se ve vozech prohodili. Auta nebyla úplně nabitá, a tak jsme vyrazily směrem na Kladruby.

Výlet v elektromobilech z Prahy k Amsterdamu

Výlet v elektromobilech z Prahy k Amsterdamu
foto: E.ON

Už během plánování trasy nám došlo, že společná jízda dvěma elektrickými auty s sebou nese požadavek na dvě rychlodobíjecí stanice na každé zastávce. A takovouto lokalitu jsme našli u čerpací stanice v Kladrubech.

Bohužel došlo k peripetiím se spuštěním druhé stanice a skoro půlhodinka na mrazu pro obětavého kolegu, než s helpdeskem zprovoznil dobíjení, byla dosti nemilá. V tento moment jsme byli dost na vážkách, zda mělo vůbec smysl takovou cestu podnikat.

Podle odhadů se mělo jednat o zhruba tisíc kilometrů, které jsme měli zdolat za 16 hodin. K tomu jsme v hlavách začali připočítávat podobné nepříjemnosti a řekněme si na rovinu, že nálada nebyla optimální.

Nicméně jsme si dali hodinku oddech, teplou polévku, kávu a jeli jsme dál. Další zastávka byla za 200 kilometrů v německém Geiselwindu, kde má E.ON stanici se čtyřmi 150 kW dobíječkami.

Vedle byly hned tři pobočky globálních fastfoodů, tři restaurace, kavárny a další zázemí. Zde už se nám obrázek o dálkovém cestování elektromobily rozjasnil. Auta jsme nabili za 40 minut, dali rychlé jídlo a vyrazili na další cestu.

Nabíjení na nabíjecí stanici Ionity

Nabíjení na nabíjecí stanici Ionity
foto: E.ON

Není třeba zmiňovat, že obdobných stanic různých provozovatelů je v Německu dostatek. V podobném duchu se tím pádem nesl i zbytek cesty. Nevyužívali jsme registrace. Všude, kde to bylo možné, jsme platili za jednorázové tarify.

Bez karty dobíječka nefungovala

Musíme říct, že k našemu překvapení se následně jednalo o velmi komfortní cestování, které se zásadně nelišilo od cesty vozem se spalovacím motorem. Trasou přes Norimberk, Frankfurt a Kolín nad Rýnem jsme dorazili do hotelu ve městě Almere téměř vybití kolem půlnoci.

U hotelu byla samozřejmě dobíjecí stanice. Píšeme samozřejmě, ale to spíše ironicky. Na západ od nás je to hodně časté. U nás máme k takovému stavu ještě kousek cesty.

Přestože jsme si to naplánovali, dobíječka ten večer nefungovala. Nevadilo nám to. Další den dopoledne jsme měli volno, tak jsme si mohli dobít na dalších blízkých veřejných stanicích.

Nabíjecí stanice E.ON Geisewinkel

Nabíjecí stanice E.ON Geiselwind
foto: E.ON

Vybrali jsme stanici u McDonald´s přibližně tři kilometry daleko v obavách o skutečnosti zobrazovaného dojezdu. Po příjezdu jsme zjistili, že stanice nepodporuje jednorázové dobíjení a musí se použít pouze registrace s kartou. V tu chvíli mělo EQC dojezd už jen sedm kilometrů.

Nutno dodat, že odhad nešidilo a velmi vytrvale nás na nízký dojezd upozorňovalo už od čtyřicátého kilometru. Zádrhel byl v tom, že na tuto stanici jsme museli povyjet po dálnici a další rychlé dobíjení bylo kolem 10 kilometrů daleko.

Už jsme hledali kontakt na nejbližšího servisního partnera Mercedes-Benz, ale naštěstí přijela hodná paní s e-Golfem a nechala nás pár kWh cucnout. Možná nám ani nerozuměla a chtěla nás mít z krku, nicméně s úsměvem pomohla.

Vyzkoušeli jsme pak i holandskou síť Fastned, která fungovala stejně bezchybně jako Ionity v Německu. Jen už bylo nutné stáhnout appku a registrovat se. Dobili jsme téměř do plna a vyrazili do hotelu a následně na školení.

Cestu zpátky jsme jeli jiným směrem. Volba padla na necelých 900 kilometrů dlouhou trasu přes Hannover, Lipsko a Drážďany. Kromě vyzkoušení nezprovoznitelné stanice EnBW jsme jeli zpravidla po síti Ionity.

Vyjeli jsme zhruba v pět hodin odpoledne a s hodinu a půl trvající přestávkou na spánek jsme dorazili do pražských Čakovic něco málo po sedmé ráno. Účelem cesty bylo zjistit, zda má elektromobilita smysl i na dálkovou dopravu. Po nepříjemném startu musíme říci, že ano. Má však svá ale, na které se chceme ještě blíže podívat.

Čas navíc nejde ošidit, ale…

Jako první namítají lidé přidaný čas na cestu. Tomu se nedá oponovat a ani se to nikam neschová. Dle plánovače tras by cesta trvala necelých 10 hodin čisté jízdy. Reálně si samozřejmě dáte alespoň dvě zastávky, jednu na jídlo, druhou na kávu a toaletu.

Tam se vejdete do hodiny a půl až dvou hodin. Nám první cesta s úvodními peripetiemi trvala 14 hodin. A to jsme stavěli pravděpodobně o jednu zastávku více, než bychom museli. To odbouráte, když budete s elektrickým autem nějakou dobu fungovat.

Noční nabíjení na Ionity

Noční nabíjení na Ionity
foto: E.ON

Jaký je tedy rozdíl? Jednalo se přibližně o rozdíl dvou hodin na dvanáctihodinové trase. Pro někoho to je moc, pro jiného ok. Záměrně tady nezmiňuji Teslu. U té zkrátka víme, že je technologicky dál a rozdíl jako správný lídr smazává o něco lépe a rychleji.

Milovníci rychlé jízdy z dálkové trasy elektroautem asi nebudou nadšeni. Na druhou stranu, mohou si vybrat rychlejší, nebo řekněme požitkovější jízdu s následným zpomalením díky častějšímu dobíjení, anebo po dálnici pojedou běžnou rychlostí a baterie jim vydrží delší dobu. To už je volba každého.

Náklady na takovou cestu mohou být také tématem k diskuzi. S elektroauty, která jsme zvolili my, jsme se pohybovali ve středním až prémiovém sektoru, kde majitel vozu na spotřebu sice hledí, ale koruna nebo dvě na kilometr pro něj není parametr, který by příliš řešil.

Z našeho testu to vypadá, že elektroauto se jeví jako cenově nevýhodné. Nesmíme ale zapomínat to, že to byla dálková cesta, kterou nepodnikáme tak často, a tak jsme neměli registrace u jednotlivých provozovatelů dobíjecích sítí.

Dobíjeli jsme tedy za jednorázové ceny. Kdybychom jezdili na podobné trasy častěji, registrace si uděláme a cena rázem klesne. Tady tím pádem není jednoznačné stanovisko.

Elektrický vůz se také zkrátka nechová jako vůz se spalovacím motorem. Změnit tedy musíme náš úhel pohledu na jeho užívání. Člověk musí uvažovat nad tím, že ho bude nabíjet, kdekoliv zastaví a bude to možné.

To vyžaduje hustou síť dobíječek a tady nemyslíme jen ultrafasty na dálnicích, možná spíše naopak klidně malé, pomalejší dobíječky ukaždého obchodního domu po deseti kusech, na obecních parkovišťátkách a podobně. V ten moment, kdy máte hustou síť různorodých dobíječek, se postupně smazává nepříznivý poměr času tankování oproti dobíjení.

Ekologii záměrně necháváme nakonec, protože to je věčné téma. Ano, baterie mají svá proti v komplikované těžbě surovin, náročné výrobě, těžší recyklaci a možná i další úskalí.

Na to se dá samozřejmě argumentovat zlepšováním technologií a určitých pravidel. A vyprodukované emise? Lokálně samozřejmě nula. Jinak by se dalo hovořit o průměru energetického mixu země na kWh, ve které jsme dobíjeli.

Jak jsme psali na začátku, účelem cesty bylo si dokázat, zda má elektromobilita smysl i na dálkovou dopravu. Celý princip má svá ale a samozřejmě záleží na každém, jak se k těm ale postaví.

Kromě hlavní nevýhody – o něco delší čas jízdy, bychom měli brát v potaz četné plusy, které jsou jednotlivě možná nezajímavé, ale jako celek jsou ohromně pozitivní. Patří mezi ně zejména výrazně mírnější dopady naší cesty na životní prostředí.

Nebo také skutečnost, že svou ochotou používat elektromobil jako běžný dopravní prostředek dodáváme odhodlání také ostatním. Dáváme také signál všem výrobcům automobilů, že stojíme o evoluci mobility a jsme ochotni přijmout i nějaké ty mírné nedostatky těžkých začátků.

Stačí se podívat na historii. První automobily měly také svá ale. Je jasné, že hlavní význam přechodu na elektromobily nepocítíme na úrovni jednotlivců, nadšenců, ale až při zapojení velké části naší společnosti. S trochou nadsázky se dá říci, že dnešní elektrovůz není o dnešku, ale o budoucnosti.

vlastní
Zpět na HybridPřidat komentář

Pokud by vsechny ty 10m2 FVE byly pripojene k siti, bylo by uplne jedno kde by se dobijelo. Moje fve nabiji sousedovo EV a moje zase nektera jina fve. A v celkove bilanci by to fungovalo. V noci treba Tunelin a pres den fve. A v zime treba i trochu vic jine zdroje. Rocni bilanci by to ale znacne zlepsilo.

Rikal jste, ze by se tak dalo jezdit skoro zadarmo, "jenom" za naklady na instalaci FVE. Tak ono jiste postavit 10km2 elektrarnu je za hubicku. Privest elektrinu k mistu spotreby je taky zadarmo, ze ? Ted se zda, ze k tomu potrebujeme jeste pripocitat naklady za energii z toho zatracovaneho Tunelina. V zimnich mesicich ta Vase slavna fotovoltaika dava tak 1/3 vykonu. Takze pristavit jine zdroje, cca 220 MW by mohlo stacit? Samozrejme se to ekonomicky skvele vyplati postavit elektrarnu, kterou budu vyuzivat jen par mesicu v roce.
To je to zelene zadarmo. Jako nic proti ciste vyrobe elektriny, ale reseni kdy vybudujete nestabilni zdroje (FVE), doplnite ho dalsim nestabilnim VTE a oba pak musite zalovat standarnim spolehlivym zdrojem , mi nepripada smart a cool. Ja jsem taky pro cisty vzduch k dychani, ale pojdme se otevrene bavit o tom kolik nas to bude stat a pak se zeptat lidi jestli jsou ochotni takovou cenu akceptovat.

Děkuji líp bych to nenapsal.Někteří lidé se na to dívají jenom z pohledu "domkaře", a zapomínají na velké firmy, které potřebují stabilní zdroje el.a tepla. Tesla těch solárů na halách také moc nemá a spoléhá na "klasické zdroje".Navíc evropa přesunula energeticky náročnou výrobu do jiných zemí, hlavně číny, a je otázkou na jak dlouho.Bez spolehlivých zdrojů elekřiny rychle skončíme, a mít všechna vejce v jednom košíku je riziko.Německo má na rozdíl od nás velké možnosti ve větrných el. hlavně na moři, a se solárama je to dobrá volba, ale přesto se ani do budoucna neobejdou bez plynu, proto Nord Stream 2.

Obrázek uživatele Radovan

A proč mám ze svých daní platit Tuneln, když já tu elektřinu prakticky nepotřebuji? Když jak dokazuje Elektrodad dokážu jet 10 z 12 měsíců bez sítě, 8 z 12 si i nabíjet auto, a to nemá na střeše nic extrémního a není v jeho okolí dalších xy fve, které by se sesíťovaly? Proč mne mají zajímat nějaké potřeby firem? Ať se postarají o svůj zadek a tu JE si postaví za svoje.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 87 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 40 tis. km (54 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Parafrázuji vaše slova:A proč mám ze svých daní platit solártunel-už cca.10 let a i v budoucnu.Jak už jsem několikrát psal solárům fandím, ale jakýkoliv fanatismus je na škodu.Je trochu rozdíl zajistit el.rodiný domek, a např. automobilku, výrobu pneu,potravin atd. a to se nebavím o např. výrobě hliníku a oceli v elektrohutích, která je přesunuta hlavně do asie.Jasně, vás to nezajímá, ať se postarají o svůj zadek, vy jenom chcete to auto, soláry, potraviny atd. hlavně co nejlevněji.Kolik má Tesla, (která ty soláry a baterie vyrábí) na svých halách solárů, a domníváte se, že se obejdou bez stabilních zdrojů?

Pozor, odpurci dotaci vam ted omlati o hlavu, ze dotace jsou zlo a podpora Tunelina je celospolecenska solidarita.

Verte tomu, ze Nemci se jednou bez plynu obejdou, ale holt chteji uzavrit JE a uhelky driv, nez stihnou veskerou spotrebu (a o par procent vice) vyrabet z OZE a mit hotove prenosove kapacity (dlouhodoba akumulace a nejspis ani strednedoba (zalezi, jak budou offshore VTE pracovat) dle mych odhadu potreba nebude)

Tak 10m2 je jen priklad. Ja bych vybudoval FVE 20kW, ale bohuzel to jaksi nejde, urady a tak. A kdybych byl o 10 let mladsi a nebyly by restrikce, tak postavim 50kW FVE a pak me vsichni muzou vite co.

Já osobně plánuju v blízké době na dům soláry(sedlová střecha JV strana cca.100m2)ale zatím čekám na rozumné ceny aku.Zbytek odpovědi výše.PS fanatismus, nebo klapky na očích, kdy nevnímáte co se děje po stranách, jsou většinou na škodu.

A Cinani by Vam nevadili? Dle tohoto clanku je dle meho nazoru nejlepsi dodavatel Cina, protoze i Rusaci maji zpozdeni a vicenaklady. Samozrejme jsem silne proti porusovani lidskych prav, takze z lidskeho hlediska jsou pro me obe zeme neprijatelne.

Kdyz uz, tak Jizni Korea. V SAE si sejkove vybrali prave Jihokorejce. Ale jak pisu, jadro ne.

A dle toho clanku nemaji tak nejak koule ji uvest do provozu. Navic tam byly take kvalitativni problemy.
Ja tvrdim, ze kdyz JE, tak SMR, ale kdo vi, zda to snimi nepujde stejne jako s fuzi. Osobne jsem pro UHVDC v ramci EU a objet Evropu offshore VTE a na strechy a parkoviste dat FVE a brownfieldy osazet FVE ci VTE. FVE by sly i na vodni plochy, na ty velke mozna i VTE. Pote uctovat lidem trzni elektrinu, tim se priblizi poptavka nabidce a dost lidi / firem zacne kratkodobe akumulovat. Dlouhodoba dle meho nebude ptoreba, protoze Evropa je velka a nenajdete moc dni, kdy by nesvitilo a nefoukalo zaroven. Urcite bych i investoval do par stalejsich zdroju (zatim netusim, kolik procent, ale myslimsi, ze vic jak 20 nebude treba - ale to by se jiste zpresnovalo prave tou spolehlivosti hlavniho offshore VTE zdroje) jako jsou prilivove elektrarny a geotermalni.
Podle meho mame technologii na pokryti 100 % OZE do 30ti let, horsi je to s vuli.

CR ma prumysl ktery potrebuje hodne energie. Pokud se zavazeme k drahemu jadru a ostatni staty budou mit cistou elektrinu s nizsi cenou, tak to tady muzeme zavrit. A budeme jist ten jaderny odpad. Kdyby rusaci neznicili Ukrajinu, mohli by tam vybudovat nejvetsi fve a vte v Evrope a nikomu by to nevadilo. Tam je mista habadej a jsou jeste relativne blizko. DC prenos funguje pres 3000 km. Uvidime jak se vyvine oze ve Spanelsku. Ted tam uvedli do provozu 500 MW fve a budou pokracovat jeste s vetsi. Novy Tunelin je sebedestrukce.

V současné Evropě to vypadá tak, že "Zelené" Německo má drahou elektřinu a nárůst CO2 od doby co začali "zelenat" a vedle je "jaderná" Francie, která má levnou elektřinu a minimální emise.

Takže od kterého státu se inspirovat ?

Nemci se zamerili na odstavky uhelek. Ze to nejde vzdy podle planu je normalka, obzvlast kdyz se ruzne organizace zasprajcnou a nic se nehne. V DE chybi dulezita VVN trasa ze severu na jih. Bohuzel to nekdo blokuje a to ma nasledky s uhlim. Ale i to se snad vyresi. To neni problem OZE, ale lidi.

Dokazete dat zdroje toho, ze v Nemecku emise CO2 z energetiky rostou?

Napr. 2 roky stary clanek:

http://www.osel.cz/10148-evropska-i-nase-energetika-na-rozcesti.html

...Zatímco česká energetika se při snižování emisí oxidu uhličitého oproti roku 1990 dostala k 40 %, Německo svůj cíl snížit emise o 40 % do roku 2020 nesplní i přesto, že k výrazné části snížení emisí pomohl ekonomický propad a restrukturalizace připojené východní části v devadesátých letech....

Staci si zajet do Nemecka a hned vidite ten realny rozdil. V DE se dycha o neco lepe. Snizovat podil z velke hromady postkomunistickeho hnoje je jednodussi nez z male hromadky.

V Německu mám menší část příbuzných, takže tam občas jezdím. Nevidím zásadní rozdíl. Např. auta co reálně potkáváte na silnici zas tak zásadně mladší a lepší nejsou a to se bavím o "bohatém" Bavorsku. Ono od revoluce už uplynulo 30 let a ten propastný rozdíl už se výrazně snížil.

Nerikam diky autum. Projedte se v otopne sezone Ceskem a ucitite smrady vsech zabarveni. To je v DE nemyslytelne.

To je ale otázka lokálních topenišť a pochybuji že je podchycené v nějakých statistikách. To že někdo neumí topit (příliš to dusí) nebo spálí cokoliv co hoří žádnou státní koncepcí nevyřešíte.

No kdyz ty lokalni topeniste nejsou zahrnute v CO2 bilanci, tak se nedivim ze CR je vzorny zak. V DE vetsina lidi topi zemnim plynem a topnym olejem a ten je plne v bilanci CO2. Jako vse je v CR papirove v naprostem poradku, ale v realu je to uplne jinak.

V bilanci bude zahrnuté uhlí nebo plyn co si na topení koupíte. Ale to že to uhlí budete pálit pomalu a blbě už nikde podchycené nebude.

Obdobně když budete pálit domácí odpad (a ještě třeba blbě), tak to určitě nikde podchycené nebude a smrdět po okolí to může pekelně, ale zas na druhou stranu kolik toho reálně bude? Např. na topení dřevem v typickém starším domě potřebujete cca 10 m3 dřeva na rok. Odpovídající množství odpadu ale je asi nereálné doma posbírat i když budete chodit vybírat popelnice sousedům. V celkovém poměru to bude nepatrný zlomek i když vám nos bude říkat něco jiného.

Slysel jsem lidi rikat, ze vyborne hori namocene hadry ve vyjetem oleji a rozrezane pneumatiky maji take vybornou vyhrevnost. V zime a po pulnoci tomu kolikrat i verim. Neskutecny smrad a smog nad celym mesteckem.

A kolik toho oleje a pneumatik seženete ? Gumy každý nechá v servisu při přezutí na nové (kdo by se s tím tahal domů a špinil si auto a ručně to nikdo přezouvat dnes už nebude, to je práce na hodinu na jedno kolo) a kolik toho oleje za rok vyměníte ? 4 l ? 5 l ? Pokud nějakému servisu olej zbývá, tak ho nebudou nikomu dávat zadarmo, ale spálí si to přes zimu v k tomu určených kotlích sám.

Tohle považuji reálně za pouze mýtus (PET naplněná pilinami s vyjetým olejem). Pokud cítíte smrad, tak to budou ty samotné PETky a podobné plasty, ale na celkovém množství topiva to bude jen minimální zlomek objemu.

Obrázek uživatele Radovan

Jste naivní. Rozjeďte se na venkov a do malých městeček. Toho bordelu co mají lidi na zahradách a kolem firmiček, to mají na pálení ještě na roky. A taky vzniká stále nový. To není jen o tom že Franta udá veškerý olej, co vymění půlce dědiny, ve svém kotli. Ale třeba i o výměnách oken - to tvrdé mnohokrát nalakované dřevo super hoří, dále dveří a dveřních rámů z těch domů se širokými zdmi, dobře hoří i pražce, čísti eternitových střech kde je dřevo i lepenka.... Ti vůbec nemusí kupovat sírové uhlí z Polska. Mám pokračovat?

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 87 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 40 tis. km (54 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

A jak často na těch vesnicích mění okna nebo střechu ? Jednou za 30,40,50 let ? Také jsem měnil okna na velkém domě a toho dřeva z toho bylo na měsíc topení. Ale topná sezóna má u nás 6-8 měsíců. Na topení dřevem ve starém domě opravdu potřebujete hodně kubíků dřeva (cca 10), tak si zkuste představit jak velká to je hromada a kolik oken, dveří a rámů by jste asi tak na jednu zimu potřeboval.

Obrázek uživatele Radovan

To si dovedu představit docela reálně, já na té vesnici jsem. A vidím, co si sousedi v okolí vozí a po víkendech řežou. Těch domů jako zdrojů je prostě hodně. Když v tom děláte, tak je to pro Vás nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu. A když ne pro sebe, kámoš má taky kotel, v hospodě se to zúčtuje. Když to děláte bez papírů, tak nemáte ani povinnost zdokladovat, jat jste se toho zbavil. A bouračky domů, to je teprve paráda. Těch trámů, překladů, dřevěných podlah.
Jinak výměna oken v paneláku, to dá topiva a topiva....

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 87 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 40 tis. km (54 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

A odpor proti EV je objasnen. Bude chybet vyjety olej a cim budou topit.

Priznam se, ze Vas nechapu, psal jste, ze emise rostou a v clanku,z e se snizuji. Tak rostou nebo se snizuji? :-)
Mimochodem, tady neco novejsiho, kde se pise, ze do roku2019 snizili o 35 %. A jeste si uvedomte, ze v roce 1990 byl Zapad daleko ekologictejsi nez prasacky komunismus, takze z toho duvodu se nam lehce darilo snizit emise a jim se to dari mnohem hure. Pokud bychom meli stejne ekologicky prumysl, energetiku a dopravu jako oni, neshame jim ani po kolena. Ze stejneho duvodu vyspele ekonomiky rostou daleko pomaleji nez rozvijejici se (kde nevyuzityt dostupny technologicky potencial daleko vice zvysuje jejich produktivitu, nez kdyz je technologie na spici a zvysuje se jen inovacema).

Ten váš článek ale neřeší výrobu elektrické energie, ale energie obecně, tedy včetně vytápění. Tedy např. když si zateplím starý dům a spotřebuji o 1/3 méně plynu či uhlí, tak emise CO2 klesnou, ale s OZE to nemá žádnou souvislost. A když si pořídím tepelné čerpadlo, tak emise CO2 padnou na zlomek původních čísel (dle mixu výroby elektřiny). A vzhledem k tomu, že se i v Německu zatepluje jak o život a tepelné čerpadlo je rozhodně běžnější než před 20 lety, tak tohle bude výrazná část těch celkových úspor emisí.

Co se ale týká elektřiny, tak stav je takovýto :
...
Energiewende je v současnosti nejviditelnější ve výrobě elektrické energie, kde podíl výroby z obnovitelných zdrojů roste. Nejvíce elektřiny se ovšem stále vyrábí z uhlí, zejména hnědého. Obnovitelné zdroje elektřiny totiž primárně nahradily klesající výrobu z jaderné energie. ...

https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni

...
Je třeba zdůraznit, že během téměř 20 let trvání Energiewende se podařilo navýšením výroby v obnovitelných zdrojů zhruba vyrovnat celkovou výrobu jaderných reaktorů na počátku tisíciletí, tedy to, co do tří let úplně zmizí. ...

http://www.osel.cz/10492-jak-jsou-realne-pozadavky-nemeckych-organizatoru-stavky-pro-klima.html?typ=odpoved&id_prispevku=174752

Inspirovat se rozhodně od Němců. To, že to zvládají, i když trochu zbrkle odstavili JE, je obdivuhodné. My jsme zase obdivuhodní, jak si devastujeme zemi i zdraví těžbou a pálením uhlí, a elekřina i zisk končí za hranicemi ČR.

Obrázek uživatele Marek_

Samozřejmě, I Číňané mi vadí.

---

Lexus GS 450h Premium

Tak si to ucetrete, ja o to nestojim. Vite sam, ze tech 300% je ucelova manipulace postavena na rozdilu vnejsi a vnitrvni teploty vody. Ze ma tc i dalsi vstupy pak uz nikoho nezajima. Proc se na to porad ptate? Zacinam vas podezrivat, ze byste to vlastne nakonec nevedel.
Podvod je definovany v zakone :) to je sice pravda, ale podle me je podvod kazda vyplacena dotace.

Ja (a nejsem sam) prave vim, ze tech 300 (i klidne dvojanosobek, kdyz mluvite o systemu voda - voda) je prave ten princip, na kterem to funguje. A rozhodne to neodporuje zadnemu zakonu o zachovani energie, jak jste ted valstne sam potvrdil (ze do TC nevstupuje jen elektrina, ale i nizkopotencionalni teplo z vnejsiho okoli) a tim vyvratil sve drivejsi tvrzeni.
Jake dalsi vstupy krom prave toho nizkopotenciponalniho tepla z venjsku a elektricke energie ma?
A proc s ena to ptam? Jiste jste v zivote zazil, ze kdyz jste si na neoc prisel sam, tak si to mnohem lepe zapamatujete, nez kdyz Vam to nekdo vysvetli. Presne v tomto duchu vysvetluji vsem ve svem okoli, snazim se spravne polozenyma otazkama nasmerovat cloveka k tomu, aby na resnei problemu dosel vlastnimi silami..
Tim padem mate podvod na kazdem kroku. Od skolstvi, zdravotnictvi, pres verejnou dorpavu, verejna prostranstvi, po energetiku a i hodne pracovnich mist zvnikla diky nejakym dotacim (ne nutne primo do toho mista ale do mist, ktera umoznili uziveni tohoto mista). No a pokud jite i neco jineho, nez si vypstujete, pak jste tez pozivatelem dotaci. Ve Vasi terminologii Vas fakticky zivi (neznam zadneho cloveka (ani zemedelce), ktery by nenakoupil jedinou potravinu) podvod :-)

Jeste dodam, mam TC, ktere umoznuje jak princip zeme - voda, tak voda - voda (to jsme mel v planu,. ale stahnul jsem velkym cerpanim sousedum vodu ze studni, takze jsem udelal zemni kolektor) a mohu Vam vyfotit stitek, kde je psana teplota vstupu a vystupu a spotreba elektricke energie. Ucinnost si pak jiste spocitate sam, ze? Chcete jej videt?

Nwchci, staci mi zajit se podivat vedle. Par lidi to ma. Sice jsou s tim "asi" spokojeni. Prece kdyz si to vybrali, tak to nebudu hanit.

Dalsi vstupy: ventilátor, oběhové čerpadlo, elektronika, ventily.
Zkuste si spocitat topny faktor pres zimu, kdy je rozdil externi x interni nejvetsi.

Pardon, ja na TC nemam zadny ventilator. Obehove cerpadlo mate prece i na plynovem kotli a i na tuha paliva, pokud jej nemate ve sklepe (samotiz). Elektroniku mate na vsech modernich koltich a verim, ze se jeji spotreba pocita do spotreby TC (jak byste meril pro stitek ciste jen spotrebu kompresoru bez zbyvajici elektroniky a nebyl by to pak podvod dle zakona? No a ventily mam rucni a moc se s nimi nehyba (jsou jen pro udrzbu), takze moc energie nespotrebovavaji.
Ano, pres zimu odhaduji,m ze topnu faktor bude neco kolem tech 250 - 300 %. Vstup ma cca 4 °C, vystup asi 40 °C. To v prechodnem obdovi 9podzim, jaro0 je vystup daleko mensi, na podzim ma vstup 12 °C, ted je vstup 8 °C. Takze odhaduji ucinnost > 400 % (az k 600 % na podzim). No a neni nahodou spravne, ze se to zprumeruje za topnpou sezonu? Nebo kdyz v mrazech stopite 4 uhlaky uhli, tak je pocitate na kazdy den v topne sezone?
Takze uz verite v ucinnost TC 300 % a vice, nebo Vam to mam lepe vysvetlit?

Dotace vynalozene do vasi skolni vyuky byly zrejme take zbytecne.

Když výrobce klimatizace splní požadavky na dotační titul, tak zcela jistě dostanete dotaci i na klimatizační jednotku pracující v režimu teplelného čerpadla.

U nás je jedna firma co vezme klasickou invertorovou splitovou jednotku venkovní a k ní připojí deskový výměnník chladivo-voda. Takže není třeba vůbec kupovat vniřní jednotku. Mají v tom vlastní řízení a celá jednotka je za polovinu ceny klasického tepelného čerpadla a dá se to pořídit na dotaci. Normální klimatizaci samozřejmě nepřipojíte s systému na výtápění a ohřev TUV, talže logicky tam je smůla.

To mi trochu prosím přibližte, kde je háček když to má poloviční cenu ?
Nebo stačí kontakt na tu firmu...

---

Leaf 2012 koupen 2018/05; měsíční nájezd cca 2k km

Proc by se s klimatizaci nedalo topit. Tohle je jiznich zemich zcela bezne a na ohrev vody jsou i jine moznosti.

Proc mit jinak reseny ohrev TUV a jinak topeni? I sousede, kteri topi uhlim / drevem, tak jim pripravuji TUV.

no tak zrovna vymenik do krbu bych si fakt nedal

Kazdy pristroj je optimalizovany na nejaky provozni rezim. Klimatizace ma svoje optimum ve chlazeni a topeni je jen urcity vedlejsi benefit. Ucinnost je teda u topeni nizsi. V jiznich zemich je teplota vetsinu zimy znatelne nad nulou, takze uplne jine podminky nez u nas. A vytapeni vzduchem neni zrovna to prave orechove. Verte, TČ se zemnim kolektorem a podlahovkou je zazracne dobre. Vytapeci voda staci kolem 30 stupnu. Kazdy komu jsem to ukazal uveril az kdyz to videl. Mam v provozu pres 12 let. Novejsi budou jeste lepsi, ale zatim mi to moje staci.

Obrázek uživatele Marek_

S tou podlahovkou věřím, má to známý a tepelný komfort ve srovnání s klasickými radiátory je lepší. Mrzí mě, že jsem si to taky nenechal udělat před těmi 9 lety, co jsem stavěl. Rozdíl v ceně byl, dle info od souseda který si to nechal udělat, asi 50 tisíc, což je prd vzhledem k ceně baráku :-( A klidně na plyn...

---

Lexus GS 450h Premium

Mame vsude dlazbu a zadny koberec. Persany mame srolovane na pude. To je trochu skoda, ale zase mene pracne uklizeni.

Ja si dohaduji tvrdit, ze me vysla podlahovka lacineji jak klasicke radiatory.
Podlahovku mam jen za cenu materialu (od znameho bez papiru tim padem bez DPH) za cca 70 tis (50 kc stal metr trubky Rehau, mam ji neco pres kilometr) a zbytek jsme si udelal sam (je to strasne jednoduche). Na klasicke radiatory bych si sam netroufl, jeste jsem nedelal s medi, ale planuji se to v pristim roce doucit.

Obrázek uživatele Marek_

Jak jsem psal, dnes mě to štve, že jsem si to nenechal udělat. Ale ani jsem to tenkrát moc neřešil, nevěděl jsem jaké jsou možnosti a tak. Jenom, co mi pak soused řekl, že si to nechal dělat, tak proto vím tu cenu kolem 50 tisíc navíc.

---

Lexus GS 450h Premium

Tak jasne, ze to je lacinejsi. Dneska uz neznam nikoho, kdo by si dal radiator jinam, nez do garaze. Ja delal pred 8 lety podlahovku v centru Prahy v cinzaku a za par mesicu ji budu mit i v baraku. V medi se to uz dneska nedela, nedela se ani hlinikoplast, s tim nikdo nechce mit nic spolecneho. Vsichni natahuji ciste plastove trubky cena za metr je kolem 15c.

Jestli se nepletu, v medi se delaji privody k radiatorum.
Ja zase z sirokeho okoli neznam nikoho, kdo by mel ciste jen podlahovku (kamarad ma kombinaci). Dokonce i jiny kamarad, co ma stavebni firmu, si dal (sice ne klasicke) radiatory. Mozna jsou v Praze lide pokrokovejsi, ale v panelacich podlahovka asi nebude uplne obvykla, ne?

Vsechny rodinne domy okolo me maji podlahovky. Ja jsem psal, radiarot tak max v garazi. I radiatory se natahuji uz v plastu. Je s tim jednodussi prace

Tak priznam se, ze domy okolo me jsou ko,em 150ti let stare. Ale mame tu 2 domy < 10 let a i ty maji radiatory a privody v medi. Nadal jsem na obci schvaloval projekt domu (meli jsme pri prodejipozemku urcite pozadavky) a tak jsme si jej ze zajmu detailneji nastudoval. Opet radiatory (+ plyn - mimochodem, kolik stoji natazeni plynove pripojky, kondenzacni kotel a kolik bez plynove pripojky a TC? Opravdu je TC neekonomicke?), i kdyz na kazdem kroku mimo TC doporucuji i podlahovku.
Osobne davam vzdy prednost kvalite a predevsim dlouhodobe trvanlivosti pred jednodussi praci.
Mimochodem, kdyz jsme zabehli tak do detailu, jakou (nejen) Vy doporucujete stresni krytinu? Mam 100 let palenou kridlici v dobrem stavu (bohuzel ale nemam parotes, takz ebudu menit). Kamarad daval palenou na barak a do dvou let relamoval, betonove v okoli jsou do par let zamechovane. U plechu (hlinik) mam zase obavy z hlucnosti a ztoho, ze pri nekvalitni montazi si to sam neopravim (strechy z kridli me na skole kdysi zivily) ... babo rad.

U prvniho domu, ktery jsem pred 5. lety prodal a zacal ho stavet pred 8. lety jsem mel Tondach. Ale strecha byla mala a patrovy dum s krovy. To byla asi jednucha volba, pro maleou strecha.

Ted mam situaci jinou. Nemam nosne zdi, ale pouze obvodove v nejbizsi vzdalenosti 10m. Takze jsem chtel lehkou strechu.

Okolo to maji tak ruzne, ale vesmes vazniky, protoze se ted staveji vice bungalovy s taskama od ruznych vyrobcu. Ja mam lehkou strechu plech Satjam Rapid. Uz proto, ze je velika a planuju na ni solary. Pan, co mi delal vyzniky rikal, ze co se tyce plechu jsou vsechny stejne, ze by sel po cene a ze plechove strechy jsou za neho vyborne. Proc jinak by se hodne instalovali na hory. V mem pripade to neni uplne klasika, takova trosku moderna, ale ne zase nejaka kostka. Cast strechy planuju jako zelenou. Uz proto, ze mam sklon pouze 15stupnu, tak jsem sel do plechu. Mimochodem ji prave dodelavam, celou sam, od prvniho prkna, pres paropropustnou folii, kontralate, prkna. Zacal jsem o vanocich a v nedeli budu mit hotovo 350m2 z toho 276m2 plech.Hodne me od toho odrazovali, ze je to hlucne, ale mam pod tim geotextilii, podkrovi neni obyvatelne a jeste bude izolace. A nakonec zene se to sumeni pri desti libi.

Kdyz mate tasku, tak nejlepsi je ji shodit, renovovat vymenit late a nahodit zpet ne. Asi taky zalezi na velikosti. Urcite nemam ambice zivotnosti strechy na 60 let, za 30 tady nebudu.

Prave ten Tondach je ta kridlice, co kamarad po dvou letech reklamoval.
U plechu bych se prave bal na tom materialu, ze jakmile se porusi ochranna vrstva, muze ocela rychle zhnit. Takhle delali strejdovi, na rezani pouzili flexu misto nuzek a jak vyhrali barvu, tak mu relativne nova strecha hnije. Proto me napadl bud nerez nebo hlinik. Dnesni "medi" neverim, zvlast kdyz je magneticka... Ja prave budu mit v podkrovi 2 patra, takze bych nerad zbytecne hlucnil.
Ja mam prave ambice zivotnosti > 100 let, nerad delamveci polovicate nebo bez rozumne zivotnosti. No a zase tak skvela ta stavajci kridlice neni, jakmile bych ji rozberal uskaldnila daval zpet, jiste bych se odstipalo spousta rohu ci zamku. Navic potrebuji udelat vykyre a vim, ze s malym sklonem ta kridlice trpi (mel jsem ji na kurniku)

Rezat plech flexou je take na zastreleni. Na dvou RD mame betonove tasky KM beta cerne barvy a dobre. Nejaky mech je na severni strane, jinak cisto. Tasky potrebuji urcity minimalni sklon aby nepodfukoval vitr snih a dest pod tasky. Nejak mam v pameti minimum 22 stupnu. Sklon, ne teplotu. Jak je to u plechu s FVE? Jak se da zjistit kde jsou tramy? Cela strecha musi byt podbita zaklopem z OSB desek nebo prken. A jen do toho bych fve asi nepripevnoval. A s utesnenim der bude take pozdeji problem. 100 let to urcite nebude vodotesne.

Obrázek uživatele Radovan

KM Beta černá, 20 let a mech jen trochu na severu pod košatou jabloní. Ale neřeším ho, prostě to opláchne z valbové střechy déšť a pak to vyberu dole v koši pod svodem jednou za čas s listím, jehličím sousedova modřínu a dalším polétavým bincem a jde to na kompost. Upevnění FVE na jihu jednoduché, jen se odstrčila taška. Co bych dnes udělal jinak je barva, černá příšerně hřeje a akumuluje.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 87 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 40 tis. km (54 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Me cerna nevadi, mame 40cm cedicove vaty. Na oknech mame venkovni rolety. Kdyz sviti slunicko, zatahneme a fertig. V noci otevreme okna a rolety akorat tak aby nevlezli zlodeji oknem a mame prijemne klima. Loni jsem koupil 2 split klimatizace s TČ, ale nejsou lidi. Mam je v krabicich a moc nechladi...

Obrázek uživatele Radovan

Tak to jsem před 20 lety v rámci vestavby podkroví podcenil (nebylo původně v plánu, jen půda) a na většině plochy je pouze 16 cm. Okna Fenestry a bez venkovních rolet. Jen venkovní fólie. Vnitřek se přehřívá a problém té střechy jsou tropické noci, protože se nahřeje, akumuluje a nevychladne. Naopak když otevřu na noc okna, tak cítím jak se minimálně pár počátečních hodin dovnitř line teplý vzduch z vychládající střechy. Ale tím, že jsme s tím větráním důslední, je to jen pár dní v roce, jinak to vychladne. Maximálně tak přidám chlazení bloky velikosti cihly roztápějícího se ledu -20°C z mrazáku do ventilátoru. Blok ledu dělá současně ze sluníčka z FVE mrazák přes den a v noci. Jakmile dám na východ a západ další panely FVE, tak předpokládám, že to nahřívání hodně zmenším. Na jihu pod panely je betonová taška v podstatě chladná, respektive neakumuluje.

---

BEV Peugeot Ion nový 4/2014, dnes 87 tis. km, 5/2016 2.ojetý ženě, dnes 40 tis. km (54 celkem), ekolo Agogs SilverGo 10/2013, dům FVE 3,6kWp 9/2009, ohřev vody solár Vaillant 6/2010, vlastní studna 1999, dřevodům sendvič panel 2000, permakulturní zahrada 2017, zachytávání dešťovky 880L Keter 4/2020.

Mne tesari navrhuji Bramac Max, ale ja beton uznavam jen do zakladu :-) Na druhou stranu, kdyz vidim problemy s novou palenou (pritom stara je uzasna), tak snad do toho Bramacu i pujdu. Zaklop mi nevadi, spis bych se bal te tesnosti, jak naznacujete. A ano, mam v planu tam pak dat FVE. Strecha ma 7 x 20 metru, tak se tamsnad par panelu vejde, i kdyz tam bude za pulku vykyr, kde nebude sklon dnesnich 45° ale jen 30°. Chvili jsme uvazoval pouzit jako krytinu primo FVE, byl jsem i u jednoho pana, co se tu zminil, ze ji ma, ale nakonec jsem se rozmyslel, kdyz jsem videl par rozbitych FVE panelu.

Fve se připevňuje u plechu na falc, nikoliv do trámů. Je to standard. Na první stránce manuálu je napsáno, že se to má stříhat nůžkami, jakékoliv rotační nářadí je zakázáno prostě dementní firma . S dírami problém není, uděláte si kam chcete co chcete

Pripevnit FVE jen k plechove krytine a ne do tramu bych mel obavu. Pripevneni plechu ke strese nema zase takovou stabilitu aby vydrzela vichrici s naroubovanou FVE. To je jako pridelat regal jen k barve na stene. Hmozdinky jsou urcite lepsi.

Ja koupil v DE Alu Mehrschichtverbundrohr 16x2 mm ve 200m rolich za tenkrat 0,25 EUR/m. S fakturou. V CR je vse predrazene.

S plastohlinikem se dela mnohem lepe, ten drzi tvar, na plstovou trubku si musite chvili zvykat. Mne clovek, co dodaval TC, silne doporucoval dvacitku, takze jsem si vtdosijne stal za dvacitku a za ni musel i priplatit.

20mm je lepsi. Usetri se tim metry a energie pro cerpani vody, mensi odpor. Moje alu/PE trubky jsou super. Ale delniky co s tim delali bych zastrelil.

Spatne se to ohyba a rado se to lame

Stena trubky je 1mm. Dve vrstvy PE a uprostred hlinikova folie. Topenar to ohyba v pohode a lame se to akorat nejakemu lemplovi po 5x ohybani. Uz jste mel nekdy tu trubku v ruce? Ten hlinik ma zabranit vstupu kysliku do topne vody aby se zabranilo korozi plynovych kotlu. Dnes uz to asi neni tak aktualni a u TČ to vubec nehrozi, tam je vse nerez, mosaz a plast. Jediny problem u TČ by byl dlouhodoby vypadek elektriny ve velkych mrazech. Ale pro ten pripad mame krbova kamna. Do TČ bych sel v kazdem pripade.

Tak metry jsem neusetril, stejne jsme je daval 10 cm od sebe. V obyvaku 15, ale to jen proto, ze ta mistnost je prilis velka na 2 x 150 m (mam dojem, ze ta dvacitka byla dodavana v 150 m klubech) smycky. Taky kdyz zavru 2,5 m siroke dvere mezi obyvakem a kuchyni, tak je obyvak o par stupnu chladnejsi. Je pravda, ze v nem mam koberec, toho jsem se vzdat nechtel (udrzba iRobotem je mene namahava jak dlazba dvema iRoboty :-) ).
Mel jste si podlahovku polozit sam. Pravda je, ze to chce mirne zkusenosti. Koupelnu, predsine, pokoj a kuchyn jsem delal s tatkem a strejdem 4 dny. Obyvak s loznici o rok pozdeji sam 4 hodiny :-)

Byl jsem v DE na zakazce a jen o vikendu doma. Nebylo to nejlepsi prenechat dozor na zene. No co, topi to a to je hlavni. Letos budu otevirat jeden okruh. Najednou tam neni vubec zadny prutok. Doufam ze tam nezapomeli nejaky hadr kterym ucpavali konce a ten se ted dostal nekam k ventilu v rozdelovaci. Horsi by bylo kdyby to ucpalo vymenik v TČ. Ted uz si vse udelam sam.

Jak se ta firma jmenuje, prosim?

https://www.addat.cz/vytapeni/s53-TC.html

Výborně, tak teď zkuste vzít Leafa a objet ČR podél hranic. Že to nejde? No, fakt to nejde, protože třeba u nás na jihu máme v okresu Prachatice přesně 0 DC stanic. Vedle v okresu Č. Krumlov také přesně 0 DC stanic. A pak o kousek dál v okresu J. Hradec máme taky krásnou nulu. Je sice hezké komentovat stav v zahraničí, ale chtělo by to zamést si před vlastním prahem. Jediná pro mě pozitivní DC EONu je v Jihlavě, jinak kdyby tu EON nebyl, vystačil bych si s ČEZem.
Vyprávění je pěkné, ale vlastně jsem se nedozvěděl vůbec nic. Tak raději běžte stavět ty DC stanice, máte pár let zpoždění. Bohužel..

---

2015: Renault Twizy 2013 (prodán 2016) | 2016: Citroen C-Zero 2012
2018: Nissan Leaf Acenta 24kWh 2014 - K PRODEJI | 2019: Elektrokoloběžka Xiaomi Scooter, sekačka Güde 40 V/2.5 Ah | 2020: FVE 2.4 kWp, Hyundai Ioniq electric 28 kWh

Souhlas - stavte hlavně stanice! Nedávno jsem nabíjel v ČB ul. U Koněspřežky a říkal jsem si: "To to trvalo! Hned vedle sídla E.ON" a jedna DC! Od roku 2016, co e-jezdím! Běžně jedu ZR (Žďár) - Zvolen se 24 kWh (v baterce něco přes 19 kWh - e-NV200) na otočku za 1 den. A když jsem to jel 64 kWh Kia SOUL EV, tak mě to "nebavilo", protože pořád 130 km/h, jedno kafe v Rousínově a třeba v Trenčíně ještě bylo v baterce 1,5x více než plné e-NV200 (24 kWh)! Kia, Niro - není problém po Evropě! O Tesle se nebavím ... Závěr: ano, hlavně stavte wallboxy úplně všude, ta DC budou jen na dálky! Ale to tu hlásám od r. 2016.

Pane kolego, vás vnímám jako čistého masochistu! Ne že by to nešlo, ale takové dálky malobaterkáčem? Já jel zkusmo trasu Humpolec - Ostrava a zpět s 24kWh Leafem (předat zásilku). V letním parném dni to byl pěkný, ale celodenní a trochu unabíjený výlet. Na cestě zpět ještě zpopmalovaný přehřátými baterkami :-(
Běžně se dá ztratit na cestě 6 hodin i s předáním, zastávkami na kávu atp. Pokusný výlet jsem ale udělal za víc než 8 hodin. Dobrovolně / často bych to nerad opakoval.

S velkobaterkáčem, jednou větší přestávkou na cestě a možností nabíjet v destinaci - to si velmi dobře představit dokážu. Problém je, že z EU navržená změna legislativy, nařizující organizacím povinně dovybavit firemní parkoviště nabíjecí infrastrukturou se v ČEZku nějak nedaří dostat na pořad dne. Já bych k tomu přidal ještě rezervační systém podobný Tesle. Abych mohl jet "na jistotu" a aspoň trochu plánovat.

---

Alespoň 10.000 na zelený bonus a k tomu až 5.000 eKm s párou v zádech každý rok.

Protože jste to jel tím Leafem! Já to jednou jel také Leafem a myslel, jsem, že se z toho nabíjení Leafa 40 kWh "zvencnu". I když jsem to od rána šetřil, čím jsem se blížil k cíli (zpět domu), tím to bylo horší a horší! To enVéčko nabíjí jedna báseň, čím je to teplejší, tím to rychleji nabíjí a hlavně - se to uchladí!! Jó, to se musí zažít! Takže klidně cestu k moři. Na podzim jsem s tím byl v Alpách. Ty Leafy jsou na tom o hodně hůř než eNVéčko 24 kWh.

Proc neni mapa cesty spolu s misty nabijeni, tabulka nabitych kWh & doba stravena nabijenim plus cena za nabijeni spolu s hodnocenim, jak jednotliva auta ukazuji dojezd na palubnim pocitaci a jaky je realny dojezd? I to, ze se nabijelo za jednorazove tarify, je dobra informace. Ale kolik EUR za kWh to u jakeho poskytovatele je? Sdilet zazitek z cesty je fajn, ale proc redakce nechce po pisateli komplet info? Toto by mel byt technicky orientovany server a ne server s clanky typu "jeli jsme 1000 km a dalo se to". Skoda, dost se promarnil potencial cesty a clanku. Na tomto serveru byly v minulosti dobre clanky se zkusenostmi lidi z dalkovych cest elektromobilem. A ty mely vetsi prinos.

Obrázek uživatele Marek_

Souhlas. Taky bych bral trochu podrobnější popis cesty a hlavně nabíjení... kdy, za kolik, spotřeba na dálnici. A taky by mě zajímal rozdíl mezi EQC a Kona co se týče dojezdu a dobíjení, tedy kdo na koho musel čekat :-) Je to odfláknuté.

Jinak, cena Fastned 0,59 a Ionity 0,79 eur/kWh. Při spotřebě 20 kWh/100 km je to náklad kolem 12 nebo 16 eur na 100 km! Jinak je cena kolem 0,40 eur/kWh, i tak je to dražší než úsporné spalovací auto.

Jinak, doba jízdy... Google mapy mi ukazují přesně 9 hodin ze Zličína do cílového města. Dal bych si dvě pauzy, každá po 300 km (necelé 3 hodiny), což by úplně stačilo, v součtu tak max. hodinka, takže do 10 hodin. Ztráta 4 hodiny, to už je na každém ať to zváží. Pokud to někdo jede jednou za rok, nic se neděje a dá se to přežít.

---

Lexus GS 450h Premium

Jak by řekl kolega, je to sice delší cesta, ale zato dražší :) Článek má spoustu řečí a málo dat. Chybí tabulka spotřeby jednotlivých úseků, průměrná rychlost apod. Každopádně tímto způsobem cestovat pravidelně je nesmysl, to bych se na EV mohl vykašlat, místo Kony bych za stejné peníze koupil Mercedes E-classe s dojezdem na jednu nádrž 1000 km a ještě by mi zbylo 200 tis. Kč na palivo včetně 4 letého servisu a údržby zdarma. Jakože mám BEV auta rád, tak tohle bych fakt nedával.

---

<_-@--°°°°°°°-@-_>
Kia e-Niro, 1000 km

Obrázek uživatele Marek_

Samozřejmě, že na pravidelné cestování je to blbost, proto mám hybrid :-) Ale je škoda, že jsme se z článku skoro nic nedozvěděli, zajímalo by mě Kona vs. EQC, jak dojezd tak rychlost nabíjení. Ale i další data... škoda, promrhaná příležitost.

---

Lexus GS 450h Premium

Tak všichni jsou z Mobility Services společnosti E.ON a možná v této společnosti mají i nějaký vliv na řešení mobility. Pokud pochopili jaký je, i "díky" jejich zaměstnavateli, dobíjení na cestách oser tak to promrhané nebylo.

Ono to vic vypada, ze si panove do Eonu chodi jen pro vyplatu a prinos elektromobilite bude zaporny. Tolik hlouposti se jen tak nevidi.

Obrázek uživatele Anonym123

musia tam chodiť, tak ako dôchodcovia že ešte žijú:?
lebo som si mysel,že výplata sa posiela do toho múru v ktorom je bankomat :-)


Nabíječky elektromobilů Circontrol10% sleva na produkty EVmotion