Trendem ekologického bydlení je soběstačnost i ohleduplnost k životnímu prostředí

redakce - 02 Červen 2020

Stále více lidí nejen v zahraničí, ale také v České republice, se snaží žít více s ohledem k životnímu prostředí. Vznikají proto stále nové projekty a možnosti, jak žít více ekologicky.Trendem se tak postupně stává omezování rozlehlých nemovitostí, soběstačnost, ale i opuštění ruchu měst.

Trendem se tak postupně stává omezování rozlehlých nemovitostí, soběstačnost, ale i opuštění ruchu měst.
foto: Aspen.pr

Soběstačné bydlení bez potřeby centrální sítě

Řeč je nejen o vlastní výrobě energií v rámci fotovoltaiky, pěstování vlastního ovoce a zeleniny na zahrádce nebo chování drůbeže či skotu pro vlastní potřebu, ale také o soběstačných ostrovních domech, které u nás nově vznikají.

Jedná se o koncept, za nímž stojí mladí architekti, a který je založený na svobodě, nezávislosti a šetrném přístupu k přírodě, tedy na hodnotách, které vyznává zejména nastupující generace. Ostrovní domy jsou proto nabité technologiemi a chytrými řešeními, které jim pomáhají efektivně nakládat s energiemi, vstupy i odpady. Jejich principem je fakt, že nejsou napojeny na žádné sítě, ale fungují zcela autonomně.

„Jedná se o relativně mladý koncept - energeticky a materiálově soběstačný a nezávislý dům, do nějž je voda přiváděna ze studny, dále recykluje dešťovou a šedou vodu, energii si vyrábí sám a odpady recykluje. Energii většinou dodávají fotovoltaické panely, tepelné výměníky v kombinaci s tepelným čerpadlem. Jednoduše a stručně se jedná o bydlení celkově nezávislé na energetických vstupech i výstupech,“ říká Jakub Raček z Vysokého učení technického v Brně.

Velkým aktuálním projektem je padesát až osmdesát ostrovních domů u Stříbrné Skalice, které bude stavět stavební společnost Wirtuuu. „Objekty mají mít rozlohu zhruba po 350 metrech čtverečních. Celkový koncept ostrovního bydlení pak počítá i se společnou produkcí potravin, malým chovem zvířat a sdílením přebytků elektřiny s obcí. Ostrovní domy pracují se solárními panely, dřevoplynným provozem kogenerační jednotky, tepelnými čerpadly a dalšími moderními technologiemi,“ uvádí Jiří Bonk z Wirtuuu.

Nezbytný prostor k životu

Ekologicky bydlet lze i zmenšením nezbytného prostoru k životu. Takový koncept nabízí například tzv. tiny house, což jsou malé kompaktní domy, kde je promyšlený a dobře využitý každý centimetr.

Dříve se menším prostorem k bydlení řešilo především sociální hledisko, dnes se stává moderním trendem, který šetří životní prostředí, zbytečně se zde neplýtvá prostorem, ani náklady na běžný provoz. Další výhodou malých domků je i svoboda, jejich stavba většinou není zatížena přílišnou byrokracií, a proto je lze často postavit rychleji a dokonce svépomocí.

Výhodou konceptu tiny house může být i mobilita. Malé domky lze totiž většinou postavit i na kolečkách, fungují pak podobně jako například karavan, takže s nimi můžete vycestovat na různá místa, kde bydlíte stále ve svém vlastním domě.

Bydlení v takto omezeném prostoru nejčastěji využívají svobodomyslní lidé, umělci nebo cestovatelé, kteří tak nemusí zůstávat svázaní jedním místem.

Stěhování za město

Vyjít ven z bytu nebo z domu a být rovnou na procházce v přírodě, v lese nebo u vody? Do práce vyrazit vlakem nebo na kole? Zeleň, kam oko dohlédne a svoboda cestování po okolí bez nutnosti jezdit autem nebo městskou dopravou, jsou častým důvodem, proč lidé opouštějí betonová centra měst a vydávají se za bydlením na jeho periferii či do menších obcí v okolí.

Centrum vesnice

Centrum vesnice
foto: Aspen.pr

Vyměnit hektický městský život za poklidnou idylku v okolních lokalitách nebo na venkově je stále populárnější. Všudypřítomný ruch, potíže s parkováním, přeplněné restaurace i supermarkety lidé stále častěji mění za pomalejší tempo mimo město.

„Bydlení na venkově nebo v okolí měst nabízí únik od konzumního způsobu života. Poskytuje větší soběstačnost i klid, aniž by lidé ztratili možnosti se kulturně nebo společensky zapojit do okolního dění, které zde bývá často komunitnější a lidé žijí více v pospolitosti, než je tomu v anonymitě města,“ říká Kamil Dunaj ze společnosti Getberg. Výhodou bydlení za městem jsou dostupnější ceny bydlení, mnoho zeleně a přírody nebo možnost využívat vlastní zahradu a pěstovat bylinky, ovoce i zeleninu pro vlastní spotřebu.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele honza.t

Česko Země brownfieldů
Stavebnictví by se mělo vice orientovat na rekonstrukce než na zábor další cenné půdy .
Také by Stát něměl podporovat výstavbu novych ale opravy a rekonstrukce těch stávajících
Tak jako je tomu v progranu zelená ůsporám https://www.novazelenausporam.cz/

https://www.stavbaweb.cz/zem-brownfield-16107/clanek.html

Obrázek uživatele Pepa

Mrkněte se na pasivní projekty domů,je to blbost jako voda v koši!
Pasivní dům je kromě individuálních,ovšem tím pádem i pořádně drahých projektů,z pravidla nechutně velký a drahý!
Je fajn,že má tepelné čerpadlo,fotovoltaiku,rekuperaci a.t.d. vše jde ovládat přes mobil,ale ta cena je prostě zcela mimo racionální uvažování a nikdy se nevrátí!
Je to stejné jako si v současnosti koupit BEV,prostě se zatím neoplatí,je předražené!

---

Pepa

Z ekonomického hlediska je tento projekt totální nesmysl, viz. "Jiří Bonk z Wirtuuu, společnosti, která za stavbou čtvrti stojí, říká, že každý z objektů by měl mít zhruba 350 metrů čtverečních a jeho výstavba by měla vyjít na dvacet až čtyřicet milionů"

https://living.iprima.cz/design/ostrovni-domy-cesko-mlade-rodiny

Z ekologického také.....za takové peníze by se pro ekologii a záchranu planety dalo hádám udělat mnohem více než postavit 1 dům.

Ještě k tomu Teslu před barák...a můžete s klidným svědomým oblétat příští ročník ligy mistrů soukromám tryskáčem... prostě takové baráky jsou jen takové kupováni si čistého svědomí...

---

Největší omyl je přísloví moudřejší ustoupí.. pokud bude moudřejší ustupovat, osel získá širší pole působnosti a prosadí osloviny.
Jízda s elektromobilem je často velmi podobná jízdě veteránem - fanoušek se rád přizpůsobí a užije si ji
Elektromobilitu zniči dotační ekologická lobby, tvůrci obsahu ...

Možná není nutné úplně se házet do ostrovního režimu, ale pomocí baterek a třeba virtuální baterky se stát solidně soběstační energeticky. A k tomu řešit vodní hospodářství no.

Baterie jsou stále hodně drahé a zmiňovaná virtuální baterie také není zadarmo. Platí se celkem tučné poplatky za její využití.

Také se zapomíná je jeden fakt - mít baterii neznamená, že se můžete odpojit od distribuční sítě. Respektive by ta baterie musela být hoooodně velká, abyste si to mohl dovolit.

Baterie se nikdy nevybije až na nulu. Vždy si musí uchovat vnitřní kapacitu pro svůj chod, např. 5 - 10% z celkové kapacity. V momentě, kdy třeba FVE vyrábí jen tolik energie, že se stačí spotřebovávat v domě nebo nevyrábí vůbec, tak si baterie udržuje kapacitu tím, že ji "docucává" právě z distribuční sítě. Tím se zároveň degraduje kvůli nabíjecím cyklům.
Alespoň takto mi to vysvětlili ze společnosti T-Power, od které mám nabídky na FVE elektrárnu svého domu.

U nás ve skutečnosti žádný plně ostrovní systém neexistuje, vždy je tam závislost na okolních zdrojích.

---

<_-@--°°°°°°°°°°-@-_> ☺
Kia e-Niro 64 kWh, 2000 km

V konečném důsledku ani Země nejede v ostrovním režimu..(Měsíc, Slunce.. Atd) Takže chtít ostrovní režim po jednotlivých majitelich FVE je jen zkurvená politika ČEZu

Pokud žiju jako prase bez ohledu na přírodu, tak to že si nechám postavit předražený barák. To už tu naší planetu nijak nevytrhnu.

---

20 tis km elektricky od roku 2018

Otázka je, co je horší - opravit současný dům a nemít to tak optimalizované na technologie, ale nedojde k dalšímu záboru půdy, ani nové výstavbě či zásadnímu bourání, nebo stavět a nabušit to technologiemi, které stejně optimálně symbioticky fungují, jen právě tehdy když...

---

Největší omyl je přísloví moudřejší ustoupí.. pokud bude moudřejší ustupovat, osel získá širší pole působnosti a prosadí osloviny.
Jízda s elektromobilem je často velmi podobná jízdě veteránem - fanoušek se rád přizpůsobí a užije si ji
Elektromobilitu zniči dotační ekologická lobby, tvůrci obsahu ...

Starý dům bude pořád starý dům. Byť mu udělám novou fasádu.

Při pořádně rekonstrukci mi zbude pouze obvodové zdivo. A samotná hrubá stavba už tak drahá není.

A při rekonstrukci dělám vše 2x. Nejdříve staré věci bourám a potom tam dávám nové.
Při novostavbě dělám každou práci jen jednou.

---

20 tis km elektricky od roku 2018

Jenže, když dělám něco nové, tak zaberu další půdu, vznikne další výrobek... s tím, že pořádná rekonstrukce je sbourat a zůstanou obvodové zdi nesouhlasím...dneska prochází rekonstrukcí domy 20 - 25 let staré kdyby do 40 let... běžně se dělají omítky (zateplení), okna, koupelny, kuchyně, údržba střechy, nové topení (kondenzační kotel, Tč), led osvětlení...prostě věci, které už po té době revitalizaci potřebují... a pokud takový barák dovybavím zateplením, lepšími okny, FVE, hospodářstvím s šedou vodou atd...tak za ještě přijatelné peníze se dostanu na něco efektivního - to je jedna miska vah a na druhou dám novostavbu - kdy krom tohohle, tam budu mít možná o něco lepší zdivo, budu to mít spočítané a přidám si tam rekuperaci, nevím co ještě a bude to druhá miska vah, tak mi vychází, že poměrem 80:20 - těch 80 udělám na tom starém baráku a těch 20 mi vzhledem k ekologické stopě za to nestojí...

---

Největší omyl je přísloví moudřejší ustoupí.. pokud bude moudřejší ustupovat, osel získá širší pole působnosti a prosadí osloviny.
Jízda s elektromobilem je často velmi podobná jízdě veteránem - fanoušek se rád přizpůsobí a užije si ji
Elektromobilitu zniči dotační ekologická lobby, tvůrci obsahu ...

Tak není potřeba zabírat novou půdu.
Já to bral z pohledu toho, že jestli dělat totální rekonstrukci, nebo to přejet bagrem a postavit znovu.
Za mě by vyhrál bagr.
Protože v pár domech po velké rekostrukci jsem byl a děkuji bydlet tam nechci.
Ty domy nejsou dělané na to, aby byli obložené zateplením a měli plastová okna. Tj. uzavřené.
Viděl jsem zapocené okna, plísně, podadaný vnitřní nátěr od vlhkosti, atd.
Udělat si kuchyň, koupelnu, elektriku. Proč ne.
Ale chtít udělat ze starého baráku nízkoenergetický je cesta do pekel, nebo pokud by se to udělalo pořádně, tak to vyjde na stejné peníze jak novostavba. A to nemluvím o času, který to zabere.

---

20 tis km elektricky od roku 2018

Vyslo by to draz jak novostavba. Malodo si neuvedomuje, ze treba hydroizolace nemusi odpovidat a proto se pak obejvuji plisne.
Nakladnejsi na dome (pokud i jej nestavite sam) je cena prace ne materialu.

Zateplení je naopak cesta k tomu, jak se ve starém domě plísním vyhnout. Plísně vznikají když teplota povrchu klesná dlouhodobě pod teplotu rosného bodu vlhkosti v interiéru. A ta je třeba pro 22°C a 65% vlhkosti (nic neobvyklého) 15.1°C. To ve starém domě na povrchu zdi budete mít leckde. Ale když tu zeď zvenku oplácáte izolací, tak povrchová teplota zdi bude 18-20°, bude tedy suchá a plíseň nebude mít z čeho žít a tedy žádná nebude.

Není to žádná teorie. Mám dům z roku 1908. V jedné místnosti jsem řešil plíeň na zdech. Řešila se tam i o 30 let dříve. Našel jsem i fotky ze 60tý let, kdy se tam omítka i okopala, protože tam byla plíseň. Vyřešil jsem to až já, když jsem zeď zvenku "oplácal" 20 cm izolace. Od té doby tam problém není.

Dříve to byl o něco měnší problém, protože v každé místnosti byly kamna, které odčerpávaly vzduch a skrz netěsná okna se nasával suchý vzduch. I bez vědomé činosti se tedy v domě dost větralo. Ale tak dnes asi už nikdo žit nechce, a tak je dnes nutné hlídat vlhkost vzduchu a větrat vědomě a řízeně.

https://www.calculator.net/dew-point-calculator.html

Základ než se začne střílet (zateplovat) je proměřit a propočítat - stejně nový jako starý dům. Ani katalogový dům nemá stejně parametry - záleží na nadmořské výšce, orientaci, podloží... při rekonstrukci rozhodně před zateplováním či jinou bezhlavou akcí, tak udělat tepelné scany zdí...a i když je zatepleno, tak dávat pozor, co kde je...
pokud máte kuchyni, rohem u stropu ven, ve víc vlhkém prostředí (blíž řeky, rybníka, les, hory) a kecnete si do takového rohu televizi, aby jste o něco nepřišli, tak je jedno, jak bude zatepleno, co a jak bude, prostě to tam zvlhne, opadá či splesniví, čistě protože jste tam pro to udělali mikroklima a je tam rozsekané proudění

---

Největší omyl je přísloví moudřejší ustoupí.. pokud bude moudřejší ustupovat, osel získá širší pole působnosti a prosadí osloviny.
Jízda s elektromobilem je často velmi podobná jízdě veteránem - fanoušek se rád přizpůsobí a užije si ji
Elektromobilitu zniči dotační ekologická lobby, tvůrci obsahu ...

No vidite, Vy jste na vlhkost sel zateplenim, ja zase odvedenim vody ze zdi (i pri puvodnich az deravych oknech byly zdi flekate do metru a omitka dlouho nedrzela a to i na vnitrnich prickach). Asi zalezi dum od domu, nekde staci to zatepleni, ja bych se ale vlhkosti na prickach tim nezbavil.

Čistě pro info. Jak jste vyzrál na vlhkost ve zdivu?

---

20 tis km elektricky od roku 2018

Nejprve jsem chtel postupne vyndavat z jednoho saru cihly, dat tam folii a pak zase zazdit, ale pri zjisteni, ze tam je terovej papir, jsem tak narocnou akci vzdal a nakonec vykopal podlahy cca 70 cm, polozil drenazni hadici a navozil kamen, nejprve velky, na nej makadam a udelal podkladni beton a pak klasiku. Drenazni hadice mam vyvedene na pudu, ze drivejsi aplikace u kamarad totiz vim, ze i kdyz je primo v zemi pod strechou bez ryn, tak po pocatecnim vysuseni tam netece voda ani po vydatnem desti, ale vysusuje pouze pomoci pruvanu, ktery prave zajistim tim kominovym efektem.
Navic mam zalozni reseni, dum mam mirne na kamenne podezdivce, takze pokud by drenazni hadice nefungovaly, vyvrtal bych do mist s velkym kamenem z venku diry a dal tam mrizky kvuli primemu vetrani. Jen uz by to bylo udrzbove, v zime bych to musel nejspise zacpavat, aby se tam nedostal snih a zbytecne nezvhlcoval dane misto.

Aha. Zajímavej systém.

---

20 tis km elektricky od roku 2018

Ted jsme si ale uvedomil, ze jsme zapomnel zminit jednu vec, ktera na lhkost taky muze mit nezanedbatelny vliv. Udelal jsme si podlahove topeni. Na druhou stranu jeste pred 5ti lety, kdyz jsme kdekoliv u baraku udelal diru 1,5 metru hlubokou, mel jsem tam 30 cm vody. Toto jsem delal v roce 2009.

Z ekologickeho hlediska to opravdu otazka je a asi zalezi, z jakych materialu je bourany dum a jak bude vyroben ten novy (predpokladam,z e drevostavba ma mensi ekologicky dopad pri vyrobe jak zdeny dum).
Ale z ekonomickeho hlediska, hlediska pracnosti a pote pasivni ci dokonce aktivni ucinnosti je lepsi sbourat stavajici dum a postavit novy.

Tady si úplně nejsem jistej, velký vliv tam bude mít zateplení. Předpokládám, že když na dřevostavbu hodíte 40cm polystyrénu, tak to bude mnohem větší darda, než cihlový dům s izolací cihlovzduchem bez zateplení.

Jeden cm izolace (EPS) cca odpovídá 15 cm klasické plné cihly. "Děravé cihly" nebo ještě lépe moderní "děravé cihly" plněné EPS na tom budou lépe, ale i tak dosáhnout stejné izolace jako 40 cm polystyrénu nějakým typem cihly bude chtít opravdu hodně tlousté zdi.

Tak já mám Porotherm 44 EKO+ profi dryfix a tam je to ekvivalentní k běžnému polystyrénu.

Porotherm 44 EKO+ profi dryfix - Tepelně-technické údaje zdiva R s omítkami v suchém stavu 4,37, při reálné vlhkosti 4,22.

EPS 200 mm (400 se nevyrábí) R 5,40, tedy 400 mm 2x5,40 plus omítka a samotná zeď kam to EPS nalepíte = 10,8+ (reálně cca 12).

Ten Porotherm 44 je ekvivalent zdi na které je 10-14 cm EPS (dle typu zdi). Není to rozhodně špatné, ale opravdu to není ekvivalent stejné tloušťky EPS.

https://www.wienerberger.cz/content/dam/wienerberger/czech-republic/marketing/documents-magazines/technical/technical-product-info-sheet/wall/CZ_POR_TEC_Pth_44_Profi_DF.pdf

https://www.isover.cz/en/products/isover-eps-100

Okej to máte pravdu, uznávám. Ta cihla dokáže dostat dům mezi NED, ale polystyrén tam dá ještě o něco lepší vlastnosti. Každopádně mám stále za to, že čistě cihlový dům na tom bude ekologicky líp, než dům oblepený EPS, což byla původní myšlenka v tom vlákně. Pořád se jedná o plast no.

Google rika neco jineho

Pristi generace uz budou stavet domy na Marsu. Tam je mista habadej. Jenom s tim lesem to nevychazi. Ale virtualni realita si s tim poradi.

Obrázek uživatele Tomáš

Jojo. Musk tam bude zahradnicit. Ty jeho vize zivota na Marsu.... :-)

---

Prius PHV 2012, koupen 2017. >23000 el.km. Info: https://tinyurl.com/ya6cyj5b
EV+HV: 1,9l HV:3,9l EV:12kWh Hněv je špatný rádce.


VOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.Nabíječky elektromobilů Circontrol10% sleva na produkty EVmotion